Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nejstarším bezpečně známým držitelem statku čp. 1 tedy byl v roce 1776 Jan Civín, nar. 12.12.1750, syn Jana Civína a Marie roz. Malé. Možná, že statek převzal v souvislosti se svatbou, ženil se krátce předtím, 7.2.1774 s Alžbětou Polesnou z blízkých Veltrub. Alžběta pocházela ze statku čp. 3 ve Veltrubech, narodila se 12.6.1747 jako dcera Jana Polesného a Kateřiny roz. Novotné. Jan Civín a Alžběta Polesná spolu měli sedm dětí, dva syny a pět dcer. Oba dva synové zemřeli již v dětském věku, Pavel, nar. 23.12.1774, někdy před r. 1785, mladší Jan, nar. 26.5.1789, zemřel 11.10.1789. Z dcer zemřely v dětském věku dvě – Anna, nar. 22.6.1779, zemř. před r. 1785 a Barbora, nar. 28.5.1785, zemř. 1.9.1785. Protože Jan Civín neměl žádného mužského potomka, kterému by mohl předat statek, převedl jej na svou nejstarší dceru a jejího ženicha. Touto nejstarší dcerou byla Marie, narozená 12.12.1776. Marie Civínová si 29.1.1792 vzala Jana Frančíka, nar. 20.3.1765, syna sedláka z Veltrub čp. 2 Jana Frančíka a Anny roz. Novákové. O předání statku čp. 1 Janu Frančíkovi a Marii roz. Civínové byla sepsána smlouva, zachycená v nejstarší třídvorské gruntovní knize, vedené od r. 1785. K statku v této době, tedy již po provedení raabizace, patřily pole a louky o celkové výměře 91 měřic 15 ¼ mázlíku, tedy přibližně 17,64 hektaru. Jan Civín si ve smlouvě vymínil pro sebe i pro svou ženu Alžbětu doživotní výměnek, pro své zbývající dvě dcery, Kateřinu, nar. 25.10.1782, a Alžbětu, nar. 14.8.1786, pak výplatu dvou set zlatých. Výměnkář Jan Civín se po smrti své první ženy Alžběty (zemř. 5.3.1797) oženil ještě jednou, dne 1.7.1797 si vzal vdovu Annu Tomášovou. Žádné děti už spolu zřejmě neměli a Jan Civín zemřel na svém rodném statku 19.12.1805.

Novým majitelům statku, Janu Frančíkovi a jeho ženě Marii, se mezitím rodily děti. Bylo jich opravdu požehnaně, celkem jedenáct, sedm synů a čtyři dcery. Šest synů (Václav, nar. 15.10.1795, Jan, nar. 13.3.1798, Josef, nar. 19.6.1800, zemř. 22.2.1802, Matěj, nar. 20.12.1805, zemř. 8.11.1807, Josef, nar. 13.3.1810, a Jan Křtitel, nar. 29.5.1817) a dvě dcery (Marie, nar. 17.4.1808, zemř. 3.10.1808, a Anna, nar. 19.2.1816) však nepřežili svého otce. Jan Frančík zemřel ve Třech Dvorech čp. 1 dne 29.4.1834 a kromě manželky Marie ho přežili jen syn František, nar. 25.3.1803, a dcery Kateřina, nar. 5.5.1813, a Barbora, nar. 15.12.1823. Při projednání dědictví po Janu Frančíkovi se vdova Marie vzdala i své poloviny statku a celý statek tak získal syn František Frančík, který se zavázal vyplatit svým dvěma sestrám určitou finanční částku a předat jim část hospodářských zvířat, své matce Marii pak přislíbil poskytovat doživotní výměnek. Marie Frančíková tento výměnek užívala až do 21.12.1842, kdy v čp. 1 zemřela. Starší z Františkových sester, Kateřina, se 17.5.1836 vdala za Václava Rovného, chalupníka ve Třech Dvorech čp. 13, mladší Barbora se pak v r. 1841 provdala do nedalekých Ovčár za Pavla Beneše.

František Frančík se nedlouho poté, co se stal vlastníkem statku čp. 1, oženil. V roce 1835 si vzal Annu Jandákovou, nar. 1.3.1817, dceru kolínského měšťana Františka Jandáka a Marie roz. Bendové. Ještě před svatbou uzavřel s poručníkem nezletilé nevěsty svatební smlouvu, ve které Anně Jandákové převedl polovinu statku. František Frančík zemřel poměrně brzy, již 28.6.1849, stihl však zplodit šest dětí, čtyři syny a dvě dcery. Tři potomci zemřeli již v dětském věku (Marie, nar. 4.8.1836, zemř. 14.8.1836, Jan, nar. 30.8.1840, zemř. 16.12.1845, Anna, nar. 12.6.1843, zemř. 24.5.1844), takže otce přežili jen tři synové – Václav, nar. 14.9.1837, Josef, nar. 20.10.1845 a Jan, nar. 2.6.1848. Polovinu statku čp. 1 po otci zdědil nejstarší z nich, Václav Frančík, s tím, že byl povinen vyplatit zbylé dva bratry. Jejich matka Anna, mimo jiné zřejmě i proto, aby byla schopna udržet chod hospodářství, se brzy vdala podruhé, dne 29.8.1850 si vzala Jana Čábelku z Veletova čp. 21. Z dvou mladších synů se Josef 23.1.1872 oženil s Kateřinou Vocáskovou, Jan zřejmě zemřel ještě jako dítě. Anna roz. Jandáková zemřela v čp. 1 dne 26.2.1867.

Václav Frančík poté, co dospěl, si 3.2.1857 vzal Marii Novákovou, nar. 13.1.1839, dceru krejčího ve Třech Dvorech čp. 17 Prokopa Nováka a Kateřiny roz. Lexové. Před svatbou převedl své nastávající čtvrtinu statku, společně pak, už jako manželé, koupili v r. 1859 zbývající polovinu statku od Václavovy matky Anny. Václavu a Marii Frančíkovým se narodilo celkem deset dětí, čtyři synové a šest dcer. Dospělosti se nedožily čtyři děti - Kateřina, nar. 29.5.1859, zemř. 8.8.1859, Anna, nar. 15.3.1864, zemř. 15.5.1865, Anna, nar. 11.8.1869, zemř. 9.11.1872, a Jan, nar. 11.5.1877, zemř. 3.3.1878. Václav Frančík poté, co převzal statek čp. 1, začal hromadit jeden dluh za druhým. Došlo to dokonce tak daleko, že byl v roce 1870 úředně prohlášen za marnotratného a poznámka o tom byla zapsána i do pozemkové knihy. Rodina se sice ještě nějaký čas pokoušela s dluhy zápasit, ale marně, od statku byla nejprve odprodána podstatná část pozemků a v roce 1880 pak byl prodán i samotný statek se zbytkem pozemků, a to sládkovi z Týnce nad Labem Ferdinandu Frankovi. Václav a Marie Frančíkovi se přestěhovali k Mariiným rodičům do chalupy čp. 17, přičemž se jim ještě podařilo odkoupit od F. Franka zpět část pozemků původně patřících ke statku čp. 1. Václav nedlouho poté, 2.12.1885 zemřel (Marie až 2.6.1915), jejich děti se pak rozutekly různě po světě – Marie, nar. 17.2.1861, se 24.4.1883 vdala za Františka Nováka, rolníka ve Třech Dvorech čp. 13, Kateřina, nar. 1.6.1867 si vzala Jana Kratochvíla ze Třech Dvor, Pavla, nar. 16.10.1879, se 4.7.1899 vdala za Josefa Vařečku, rolníka ve Třech Dvorech čp. 58, syn František, nar. 25.11.1874, odešel do Kolína a zbývající dva synové, Václav, nar. 9.4.1872, a Jan, nar. 10.5.1884, se usadili dokonce až ve Vídni. Tím také skončila historie rodu Frančíků na statku čp. 1 …

Obrazek

Ferdinand Frank poté, co rozprodal zbytek pozemků patřící k statku, prodal v roce 1882 samotný dům čp. 1, v němž už nějaký čas úspěšně působila hospoda, Kateřině Civínové z Ovčár. Ta však zřejmě nezaplatila kupní cenu, neboť dům již v roce 1885 koupil v dražbě zpět Ferdinand Frank. Staronový vlastník, z kterého se mezitím stal majitel mlýna v Cezovicích u Brna, ještě téhož roku prodal hospodu čp. 1 manželům Antonínu a Anně Táflovým. Oni a jejich potomci pak tuto známou třídvorskou hospodu vlastnili a provozovali až do 50. let 20. století.